Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Dochované klášterní zahrady na Malé Straně
Pulcová, Veronika ; Altová, Blanka (vedoucí práce) ; Pešek, Jiří (oponent)
Předmětem výzkumu této diplomové práce je popis současného stavu a retrospektivní pohled na historii dochovaných klášterních zahrad v kontextu urbanistického vývoje Malé Strany. Jsou to konkrétně zahrady, které se dochovaly u Velkopřevorství maltézských rytířů při kostele Panny Marie pod řetězem, zahrada obutých augustiniánů u kostela sv. Tomáše, zahrada dominikánů (dříve magdalenitek) u bývalého kostela sv. Máří Magdaleny, zahrada bosých karmelitánů u kostela Panny Marie Vítězné, theatinů (kajetánů) u kostela Panny Marie Ustavičné pomoci, jezuitské zahrady, zahrada konventu Anglických panen u kostela sv. Josefa (Vojanovy sady) a zahrada boromejek pod Petřínem. Popisuji současný stav jednotlivých zahrad a retrospektivně sleduji jejich historické proměny v urbanistickém kontextu.
Malá Strana ve světle vizitačního protokolu tereziánského katastru z roku 1726
Fúrová, Pavlína ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
(česky): Praktickou částí předkládané bakalářské je zpřístupnění vizitačního protokolu tereziánského katastru pro Malou Stranu z roku 1726 ve formě databáze. Ta by měla sloužit širokému spektru badatelů, kteří se zabývají sociálními, hospodářskými, demografickými otázkami Prahy v 18. století či jejím uměleckohistorickým, resp. především stavebním vývojem. V teoretické části je stručně pojednáno o vývoji nejstarších českých katastrů, situaci na Malé Straně po třicetileté válce a specifickým postavením postranních práv. Následující kapitoly si kladou za cíl krátce shrnout jednotlivé typy údajů, které vizitační protokol přináší. V rámci každé kapitoly jsem se pokusila nastínit trend, který lze na základě získaných dat pozorovat právě pro Malou Stranu. Podrobná analýza dat, kterou bude každý čtenář v práci postrádat, by dalece přesáhla rozsah bakalářské práce. Osobní podněty k výzkumu zmiňuji na konci každé kapitoly a shrnuji je i v závěru práce.
Malostranský graduál a jeho donátoři: Renesanční iluminovaný rukopis jako nástroj měšťanské reprezentace
DOKTOROVÁ, Jana
Tématem diplomové práce je Malostranský graduál, významný renesanční iluminovaný rukopis, který vznikl ve 2. polovině 16. století pro potřeby literátského bratrstva při kostelu sv. Mikuláše v Menším Městě pražském. V úvodních kapitolách autorka nastiňuje metodologický přístup, prostřednictvím kterého toto výtvarné dílo interpretuje, zabývá se historickým kontextem, v němž graduál vznikl, a podává také přehled dosavadního bádání k dané problematice. Stěžejní částí práce je však představení jednotlivých donátorů, jejichž jména jsou zaznamenána na jednotlivých foliích rukopisu. Na základě písemných pramenů odhaluje autorka nejen jejich identitu a profesi, rodinné a přátelské vazby či jejich ekonomickou prosperitu a společenské postavení v rámci městské komunity, ale pokouší se také odpovědět na otázku, jaká je motivace jejich odkazů, jak vstupují do výzdoby graduálu a jakým způsobem se prezentují v tomto typu výtvarného média.
Malá Strana ve světle vizitačního protokolu tereziánského katastru z roku 1726
Fúrová, Pavlína ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
(česky): Praktickou částí předkládané bakalářské je zpřístupnění vizitačního protokolu tereziánského katastru pro Malou Stranu z roku 1726 ve formě databáze. Ta by měla sloužit širokému spektru badatelů, kteří se zabývají sociálními, hospodářskými, demografickými otázkami Prahy v 18. století či jejím uměleckohistorickým, resp. především stavebním vývojem. V teoretické části je stručně pojednáno o vývoji nejstarších českých katastrů, situaci na Malé Straně po třicetileté válce a specifickým postavením postranních práv. Následující kapitoly si kladou za cíl krátce shrnout jednotlivé typy údajů, které vizitační protokol přináší. V rámci každé kapitoly jsem se pokusila nastínit trend, který lze na základě získaných dat pozorovat právě pro Malou Stranu. Podrobná analýza dat, kterou bude každý čtenář v práci postrádat, by dalece přesáhla rozsah bakalářské práce. Osobní podněty k výzkumu zmiňuji na konci každé kapitoly a shrnuji je i v závěru práce.
Plány a projekty pro malostranský břeh v první polovině 20. století
Huml, Václav ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
Práce popisuje architektonické a urbanistické projekty - realizované i nerealizované - pro pražský malostranský břeh v období od konce 19. století do začátku II. světové války. Cílem této práce bylo projekty popsat a analyzovat, nikoliv je interpretovat teoreticky. Čtenářovi je tak umožněno sledovat rozdílné přístupy architektů, jak se přizpůsobili nebo se nepřizpůsobili historickému prostředí Malé Strany, která patří k nejstarším a nejkrásnějším urbanistickým celkům na světě. V jejích ulicích, domech a krásných detailech se zračí talent a dovednost českých a zahraničních řemeslníků a umělců, kteří si byli vždy vědomi výjimečné krásy této čtvrti na úpatí Pražského hradu. Ve všech historických epochách si Malá Strana udržela svůj původní středověký ráz. Přesto každá z epoch zanechala na ní své stopy a ani námi sledované období nebude v tomto ohledu výjimkou.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.